Cubesis01

Ne často se stane, že mám možnost recenzovat českou nezávislou hru. V podstatě jsem hrál jen několik kousků od Amanita Design a to je vše. Cubesis mě trochu překvapilo, protože jsem o hře poprvé slyšel už hodně, opravdu hodně dávno – asi před třemi či čtyřmi lety. Hru vytvořilo duo vývojářů Ikkju a Likandro (Jan Horáček a Jindřich Pavlásek), které můžete znát třeba z fór Velkého Chytráka. A podobně jako nedávno recenzovaný Gunpoint, je i Cubesis vytvořen v populárním vývojářském prostředí Game Makeru.

O co kráčí, pohrabáči? Nu, Cubesis je tahová strategie, viděná z izometrického polhledu. Už podle názvu hry očekáváte, že herní svět bude mít co dočinení s kostkami. Je to tak. Minecraft rozpoutal kostičkované šílenství a dal tak vzniknout spoustě jeho klonů. V tomto případě ale naštěstí nejde o jmenovaný příklad. Herní plocha je rozdělena na hranaté plošky, ale to je u tahovky očekávatelné. Samotný svět je ale jedna velká krychle a mapa má tak tvar její stěny. Samotný terén ale netvoří obyčejnou placku. Jednotlivé plošky mají také svoji výšku. Zatímco hory jsou skalnaté, nížiny mohou být snadno zaplaveny vodou. Právě manipulace s terénem a vlastnostmi světa tvoří podstatnou část herní náplně.

Čím jiným začít, než kampaní. Tu tvoří desítka misí, kde se postupně naučíte všechna důležitá pravidla Cubesis. Na hranaté mapě začínáte s jedním či dvěma obyvateli světa s pěkným českým názvem, Kostkáč (připomnělo mi to toho televizního klauna, na kterého jsem kdysi dávno rád koukával). V každém tahu může popojít pouze o dvě políčka, která nemohou být výškově moc rozdílná. Poté je třeba mezerníkem spustit další tah, přičemž se provedou různé změny ve světě. Po obloze plují dešťové mraky a pod sebou utváří úrodnou půdu, hladina moře může stoupat nebo klesat, dokonce voda může při nízké teplotě i zamrznout.

Jakmile si najdete nějaké pěkné teplé místečko, může kostkáč postavit městečko. To vám generuje další obyvatele a také peníze. Až se po několika dalších tazích zrodí další obyvatel, můžete ho z města vytáhnout a chodit s ním po světě a stavět další budovy, což ovšem postavu zničí. Ve hře je to vtipně vysvětleno tím, že kostkáči jsou opravdu líní a těžká práce je zabíjí. Máte jim to za zlé? Nejen že práci nepřivykli, jsou to také jedlíci a proto je nutné pravidelně na úrodné půdě stavět pole, které po každém tahu sýpky naplní obilím. Jeho množství záleží hlavně na teplotě místa. Nížiny jsou velmi vhodné pro pěstování jídla.

Výstavba všech budov vyžaduje jak jednoho obyvatele, tak trochu jídla, peníze a kámen. Pro jeho těžbu platí stejná pravidla jako pro stavbu. Je k tomu nutná oběť kostkáče. Zároveň tím ale snížíte terén. Nejen, že si tak pomůžete ke stavebnímu materiálu, můžete tak vykopat třeba průplav mezi dvěma ostrovy. Jelikož ve hře nejsou žádní nepřátelé, je zbytečné si okolo měst kopat vodní příkopy. Veškerý potenciál teraformace je tak trochu smrsknutý na splnění zadaných úkolů a k vlastní invenci nic nenutí.

Postupem v kampani získáváte další budovy. Už zmíněná sýpka navýší skladovací kapacity pro obilí, větrník dokáže směrovat těžké mraky nacucané vodou a slouží i jako teploměr pro specifické místo a špunt zacpe díry ve světě, které mohou vysát z moří všechnu vodu. Ke konci se vám ještě odemkne kostel boha Ikjůcha kontrolující skrze váhy hladinu vody a menhir boha Likaela, měnící teplotu podnebí (pěkná integrace autorů hry do samotné hratelnosti). Čím více těchto budov postavíte, tím více se zvýší rychlost klesání hladiny moří a klesání teploty. To lze využít k vyplavení zatopeného kanálu a jeho zprůchodnění pro pěší pohyb, nebo zamrznutí vod, což má stejný výsledek – lze po nich chodit.

Pro dokončení jednotlivých misí je obvykle nutné něco postavit, získat určité množství obilí, posbírat všechny truhličky… Nic originálního, ale jako cíl k prozkoumání všech aspektů hratelnosti slouží dobře. Často jsem měl ale pocit, že bych uvítal více herních možností a rozmanitější (i větší) prostředí (lesy, pouště, strmé útesy). Klidně třeba i nějaké nepřátele, protože snižování terénu se přímo nabízí k vytvoření vodního příkopu okolo měst. Hra by nemusela být přímo Caesar 3, ale i pár budov a principů navíc by mohlo zvednout herní dobu, která není moc dlouhá. Kampaň se dá zvládnout tak do dvou hodin. Příjemně překvapí, že se po jejím dohrání odemče volná hra, obsahující pětici misí s generovaným světem. Čtyři z nich mají speciálně upravená pravidla, kdy nelze stavět určité budovy. Ta pátá je opravdu volná. Navíc všechny obsahují více úkolů ke splnění a jsou tak o něco těžší, než ty v kampani. Od tohoto tohoto žánru bych očekával navíc editor levelů, ale ten zde není. Vzhledem ke generovanému charakteru map jeho absence naštěstí moc nemrzí.

Ještě bych měl drobnou výtku k dabingu postav a ovládacímu rozhraní. Označení kostkáče se bohužel neobejde bez hlášky na způsob „Tak co je?“, „Snad to nebude bolet,“ nebo „A zase práce?“. Jelikož s nimi po mapě budete často cestovat kvůli stavbě nebo těžbě, jejich orální výlevy budete slyšet také dost často. Ještě teď mám v hlavě hlášky postav z Warcraft 3. U anglicky dabovaných her to tak nevadí, ale ty české věty si prostě chtě nechtě zapamatujete a nesmaže je ani čas. Bohužel zvuk vypnout jde pouze globálně, což je zase škoda, protože hudba se dobře poslouchá. Jeden smyčcový motiv mi dokonce silně připomněl Braid.

No a ovládací rozhraní mi připadá velké, hlavně ta část s výběrem budov ke stavbě. Kromě volné hry je ani nemáte zpřístupněny všechny, takže zašedlá políčka by se ani nemusela zobrazovat. Možná i samotná výška toho panelu by se dala zredukovat. Raději bych větší pohled na svět. Ale to jsou spíše takové minoritní připomínky, které se mi v hlavě při hraní nastřádaly.

Z Cubesis mám tak ve výsledku podobný pocit, jako z Gunpoint. Oba tituly mají opravdu pěknou a sednoucí pixelartovou grafiku, hudba ostudu hře rozhodně nedělá, herní prvky jsou dobře promyšlené a fungují velice solidně, ale celkově mi v obou titulech chybí více možností, jak se zabavit. Nápad tu je, ale určitě by se dal ještě rozvést (vytěžit teraformaci do posledního zrnka) a herní doba tak třeba o dalších pár hodin natáhnout. Cubesis má přeci jen oproti Gunpoint jednu znatelnou výhodu. Za cenu okolo jedné stovky je výrazně levnější, takže i když nezabaví na dlouho, pořád se vyplatí ho koupit hned až vyjde (což bude velmi brzy) a podpořit tak české autory.

Web: cubesis.cz