Pokud jste hráli The Cat Lady (pokud ne, zaktualizoval jsem pro vás recenzi), možná už jste název Downfall zaslechli. Byl to první titul polského autora Remigiusze Michalského, který už v roce 2009 dokázal, že umí napsat kvalitní hororovou adventuru, která si nebere servítky. Dnes už však působí velmi zastarale. Na ručně nakreslená a oskenovaná pozadí se moc dobře nedívá a stará verze enginu AGS má s novými operačními systémy potíže. Proto se Remi pustil do remaku, opustil klasické point and click rozhraní, přepracoval kompletně grafiku a hudbu, nechal nadabovat postavy a dokonce přepsal i příběh, aby lépe navazoval na The Cat Lady. Remake je to tedy rozhodně opodstatněný.

Původní verze mě odradila velmi zastaralým zpracováním, takže jsem ji nedohrál do konce. Nemohu tedy moc dobře porovnávat, jak se příběh změnil. Mohu však porovnat grafické zpracování. Viditelnou změnou je, že prostředí kamera zabírá z bočního pohledu a postavu ovládáme přímo pomocí klávesnice. Pozadí jsou po vzoru The Cat Lady mixem fotek, 3D renderů a kreslených postav, je však poznat, že Remi se jako grafik zlepšuje. 3D rendery tentokrát převládají a prostředí působí mnohem uceleněji. Abych byl objektivní, kvalita předrenderované grafiky je na úrovni roku 2000. Je na ní ovšem cosi upřímného, syrového a špinavého, co dokonale souzní s temnými tématy hry a co si mě naprosto získalo.

Downfall

Syrový a špinavý je i příběh, i když se to zpočátku nezdá. Joe Davis přijíždí s manželkou Ivy do hotelu Quiet Haven, aby tam strávili noc. Ivy se začne chovat divně a brzy se ztratí. Pokud očekáváte klasickou hororovou zápletku o strašidelném hotelu, nebudete daleko od pravdy. Joe se snaží Ivy najít a přitom postupně proleze všechna čtyři patra budovy, který odpovídá všem hororovým směrnicím a protokolům. Právě tady jde Downfall o krok dál a nebojí se hráči naservírovat několik velmi krvavých scén a dva poměrně nechutné úkoly. Ke konci začne atmosféra houstnout a pokud jste hráli The Cat Lady (mimochodem, Susan zde potkáte také a dokonce ve formě hratelného charakteru), kde se Joe na chvíli objevil, tušíte, že na vás nečeká šťastný závěr.

Těch je tu rovnou několik (tři, pokud se nepletu) a jeden dostanete podle toho, zda se v kůži Joea budete chovat mile, nebo budete za parchanta. V rozhovorech sice musíte často vypotřebovat všechny možnosti, ale hra vám dá přesto celkem 27 různých voleb. Nejen příběhem jsem byl velmi potěšen. Hádanky jsou dobře navrženy a předměty potřebné k jejich vyřešení nacházíte v přirozeném pořadí tak, jak vás vyprávění táhne skrze jednotlivá patra. Navíc jich není velké množství a jsou tak specifické, že si jejich pozici v prostředí snadno zapamatujete a když na ně přijde řada, víte, kam máte jít. Získávání klíčů k zamčeným dveřím je zde sice přítomné, ale hra vám je ve hodný okamžik dá rovnou do rukou a nedělá tak z nich fádní hádanky za každou cenu.

Downfall

Trochu mě ovšem zklamal dabing. Ivy má hned ze začátku několik vět, které stojí na velmi pečlivém a profesionálním přednesu. Když máte emocionálně a hlasitě řvát do mikrofonu, nemůžete to kompenzovat tím, že ho dáte na druhou stranu pokoje. Zní to vážně špatně a nepřesvědčivě. Joe je zase skoro pořád nevýrazný, jako by byl znuděn. Ve světle pozdějších událostí dává jeho přednes mnohem větší smysl, ale koho dabing zklame hned ze začátku, tomu už těžko něco změní názor. Dokonce i Susan zní jinak, než minule (dabérka je to nicméně stejná). Proto je velkým překvapením, že šest vedlejších postav je namluveno výrazně lépe, než hlavní dvojice.

I když byla hra přepracována v nové verzi enginu Adventure Game Studio, je na ní jeho letitost znát. Velikost obrazu je tak omezená na zoufalých 800×600 pixelů, takže plocha všech širokoúhlých monitorů není využita naplno a obraz ohraničují černé pásy. A to je ještě dobrý výsledek. Já měl například problém dostat obraz do správného poměru stran 4:3. V ovladačích jsem musel zapnout změnu měřítka jednotkou GPU a před hraním ještě snížit velikost plochy, jinak změna měřítka nefungovala. S adventurami od Wadjet Eye Games takový problém nemám. Velikost 320×240 se dá hezky 4x zvětšit na 1280×960 a hrát v okně. Downfall mi bohužel zvětšit nešel. Popadá mě deprese když si uvědomím, kolik skvělých moderních bezplatných enginů je k dispozici a já musím prosit ovladače, aby byl obraz v AGS ve správném poměru.

Downfall

Z technického hlediska se Downfall snaží hráče odradit seč může a to se bavíme o mnohem přístupnějším remaku. I přes ne zrovna kvalitní dabing mě ovšem vyprávění tak chytlo, že jsem musel hru dohrát na jeden zátah (4 a půl hodiny). Má velmi unikátní hororovou atmosféru i přes fakt, že obsahuje jen jednu lekačku (docela slabou) a poměrně velké množství dialogů. Nebojí se potýkat s dospělými tématy (v případě The Cat Lady to byly deprese, Downfall zvolil bulimii) a dělá to jak efektivně, tak velmi přesvědčivě. Pokud máte rádi temné a netradiční adventury, rozhodně vám musím novou verzi Downfallu doporučit, stejně tak jako i často zmiňovanou The Cat Lady. Jsou to nebroušené diamanty svého žánru.

Web: http://www.screen7.co.uk/#!/downfall

GOG: https://www.gog.com/game/downfall_redux

Steam: http://store.steampowered.com/app/364390/