Novým miláčkem nezávislé scény se nedávno stal Enter the Gungeon, pixel artový rogue-lite dungeon, který zpracováním připomíná The Binding of Isaac nebo Risk of Rain. Úrovně jsou náhodně generované, k dispozici máte několik hratelných postav, sbíráte pasivní a aktivní předměty, po smrti začínáte znovu od nuly. Evidentně se jedná o recept na zaručený úspěch, Enter the Gungeon se však nespoléhá jen na něj a do těsta přidává i několik neotřelých ingrediencí. Výsledek je více než povedený, na zadek mě přesto neposadil. Pro vás je jistě dobrou zprávou, že dobrá polovina důvodů je ryze subjektivního charakteru a nejspíše je ani za problémy považovat nebudete.

Teď ovšem začnu tou polovinou, která poměrně objektivně táhne dolů zábavnost titulu. Do gungeonu se vydáváte s jednou z několika postav, přičemž polovina z nich má k dispozici pouze jednu základní zbraň s neomezeným počtem nábojů. Do této skupiny patří i mariňák, kterého jsem si bohužel velmi oblíbil. Začíná s jedním štítem a oproti ostatním charakterům má také větší zásobník. Přebíjení zbraní si musíte hlídat a čím měně častěji to potřebujete dělat, tím více času můžete investovat do likvidace protivníků.

EtG

Jeden by čekal, že titul s takovým názvem a takovou stylizací na vás bude házet jednu bouchačku za druhou, takže bych s méně vybaveným mariňákem neměl mít žádný problém. Opak je pravdou. V prvním patře se většinou vygenerují jen dvě zamčené truhličky a vy máte k dispozici jeden klíč. Náhoda pak určuje, zda v truhle naleznete nějaký kvér, nebo aktivní či pasivní předmět. Když nebudete mít štěstí, existuje ještě určitá šance, že bude mít kvér na skladě obchodník, který se též objevuje v každém patře. A nebo ho možná mít nebude. Třeba bude mít místo něj klíč, ten si koupíte, otevřete druhou truhlu a tam bude kvér. Nebo to bude zase předmět. Možná tam ta zbraň bude a možná bude mít jinou na skladě i obchodník, ale vy nutně potřebujete doplnit zdraví, které je důležitější. A první patro je na finance vypadlé z protivníků docela skoupé, takže si musíte vybrat jen jednu možnost.

Takřka vše určuje náhoda a jak už to bývá, ta zrovna nepracuje v hráčův prospěch. Často jsem měl tedy možnost doplnit zdraví, když jsem to nepotřeboval a když se mi naopak nevedlo dobře, žádné srdíčko nebylo k nalezení. Několikrát za sebou jsem se musel pustit do bose se základní pistolkou, což několikanásobně protáhlo dobu bitvy oproti situacím, kdy jsem měl štěstí na dobrou zbraň. A když už se v prvním patře k nějaké dostanete, stává se hra mnohem zábavnější, než když musíte čistit místnosti výchozím prdítkem.

Druhé patro je už tedy mnohem zábavnější. Protivníci jsou obtížnější, v místnostech se nacházejí četné pasti a k dispozici byste měli mít i slušnou výbavu. S návrhem arzenálu se autoři rozhodně nedrželi při zemi. Obyčejné brokovnice, kulomety, kuše a raketomety doplňují ujeté kousky, jako je třeba vodní pistole, písmeno r, ohnivý mravenec, úl vystřelující včely nebo kanón na trika. Vysoká rozmanitost je v tomto případě vyžadována, protože Enter the Gungeon nenabízí nic jiného než akci. Kvůli rogue-lite nátuře však o vše po smrti přicházíte a popravdě, tyto ztráty mě začínají hodně unavovat. V Rogue Legacy byla například vylepšení hradu permanentní a pravda, Gungeon také nabízí určité permanentní prvky, přesto pro mě teď první patro představuje nutné (a nudné) zlo, kterým si musím projít, než se dostanu k zábavě (po vzoru Spelunky později naštěstí dojde i na zkratky).

EtG

Ta je poměrně chytlavá. Titul zrovna nenabízí extra rozmanitou hratelnost, ale akce je zpracována velmi dobře. Žánrově je blízká kategorii „bullet hell“, což znamená, že projektily nepřátel často zaplní celou místnost a hráč mezi nimi musí zvládnout manévrovat a ještě odpovídat vlastní palbou. Také to znamená, že je nutné se naučit vzorce útoků nepřátel, protože každý druh ho má jiný. Většina vesmírných akcí z toho žánru je velmi frenetická, Gungeon naštěstí nechce frustrovat neférovými pravidly. Je obtížný, ale nabízí několik možností, jak vyváznout z prekérních situací. Některý nábytek lze převrhnout a krýt se za něj, skok s kotoulem zase dává dočasnou nesmrtelnost. Když jde opravdu do tuhého, máte k dispozici dvě slepé patrony, které vyčistí místnost od projektilů. Ty se navíc každé patro obnoví a u obchodníka lze zakoupit další navíc.

Hra se snaží být k hráči vstřícná i v jiných případech. Jakmile vyčistíte místnost, postava k sobě automaticky přitáhne všechny získané finance, takže není třeba z podlahy pracně luxovat všechny drobné platidla. V některých místnostech se vygenerují portály, na které se můžete odkudkoliv teleportovat. Znamená to, že vám tím hra šetří dlouhé přesuny ze slepých uliček dungeonu. Další užitečný prvek je funkce rychlého startu, kdy přeskočíte intro včetně hlavního menu a rovnou se pustíte do hry. Těmito třemi příklady jsem jen chtěl ukázat, jak moc vypulírovaný Enter the Gungeon je.

EtG

To se týká i grafiky a hudby. Už dlouho jsem neslyšel tak dobrou muziku v hlavním menu. Je až skoro škoda ho přeskakovat pomocí výše zmíněného rychlého startu. Grafika je provedená v moc pěkném pixel artu, který navíc doplňuje i vhodné a nepříliš agresivní osvětlení. Občas si přeji, aby vývojáři pixel art vůbec nenasvětlovali, v tomto případě mi to vůbec nevadí. Co se však opravdu povedlo je stylizace. Vše má něco společného se zbraněmi. Dokonce i někteří nepřátelé vypadají jako roztomiloučké chodící nábojnice. Ať už máte na zbraně pohled jakýkoliv, Enter the Gungeon vás nemá čím popudit.

Není proto divu, že sklízí tak dobrá hodnocení. Já se k němu přesto nebudu pravidelně vracet. Zábavu jsem si s ním užil, herní mechaniky však nejsou tak rozmanité, aby byla každá hra unikátní. Spelunky mě dokáže pořád překvapovat, Enter the Gungeon je bohužel na můj vkus trochu jednotvárný a žánr bullet hell také zrovna nezbožňuji. Vám ovšem takový připadat nemusí.

Web: http://dodgeroll.com/gungeon/

Humble Store: https://www.humblebundle.com/store/enter-the-gungeon

GOG: https://www.gog.com/game/enter_the_gungeon

Steam: http://store.steampowered.com/app/311690