O Vánocích mě navštívilo ektoplazmatické stvoření, o kterém se prvně zmiňuje Charles Dickens. Vlastně to nebyl duch prosincového svátku, bylo to ještě dříve. Na podzim. A stejně jsem měl malé Vánoce. Ptáte se proč? Inu, obří modifikace (obsáhlostí spíše datadisk) jako je Fallout 1.5: Resurrection, nevycházejí každý den. A nevěřili byste, že má jen o půlku menší počet letokruhů než já.

Parta nadšenců točící se okolo Madbrahmin.cz dokončila své dílo. Resurrection (dále jen Ress) se může směle měřit s těmi nejlepšími modifikacemi, které na Fallouty od Black Isle vyšly. A na konci této recenze si možná budete broukat „Sakra, vždyť to je jako originál.“ Nebudu vás krmit daty o vývoji. Jedno je ale jisté. Byl strastiplný a zdlouhavý. Asi tak jako vývoj Van Buren. Ale v tomto případě se to naštěstí podařilo. Na úvod navnadím skeptiky.

Je to zdarma a v češtině! No, nekupte to… Děj se odehrává mezi jedničkou a dvojkou. I když se může zdát, že tento crossover bude jen ždímat předlohy z roku 1997 a 1998, ihned vás uklidním. Paralely budete mít jen tam, kde se to hodí. Vývoj postavy, předměty, textová okna, černý humor – všechno bude! Všechno! Ale co přinesl bezmála desetiletý vývoj?

Hlavní postava trpí ztrátou paměti a ocitá se ve vlhké jeskyni plné nebezpečných potvůrek. Co mi to jen připomíná? Až se dostanete s panáčkem do prvního města (New Hope), asi si oddychnete, protože obří zmutované zvířata umí vyvolat strach. Jenomže, něco je špatně. Kromě amnesie nemáte dostatek financí, šatstva, prostě byste mohli konkurovat poustevníkům, kterým zůstali jen jejich dlouhé fousy. Říkáte si, že to není tak zlé. Bude, a moc. Příběh nestaví jen na zápletkách hlavní postavy. Ress totiž ukazuje i jinou stranu mince, Falloutům tak vlastní. Zmar a touhu přežít déle, než ostatní obyvatele pustiny. Nacházíme se na území Nového Mexika. Na východ bychom se mohli posunout asi až v novém Falloutu od Bethesdy. Ale zpátky k Ressu.

Nebudu prozrazovat stěžejní momenty. Prozradím však, že tato hnusná cesta bude trvat klidně několik desítek hodin. Užijete si temnou atmosféru, která čpí z každého domu, úkolu, rozhovoru, následku. Občané okolních míst mají svých starostí dost. A vy je nebudete přece otravovat. Obzvlášť, když na vás častokrát míří brokovnicí – nezřídka v podroušeném stavu, který vyvolal alkohol nebo toxické látky. Vlídnosti si moc neužijete. Někteří páchají drobnou kriminalitu, další jdou přes mrtvoly, a tomu zbytku zkažených jablek v sudu nestačí ani to. Po celou dobu jsem měl pocit totální deziluze. Tento svět je zkrátka kaput. Pokud se chtěl maličký tým přiblížit Falloutům, za sebe musím v klidu říct, že ano. Jestli budete hrát sólo, nebo se spřáhnete s partou (schválně nepíšu špatnou partou), je čistě na vás. Ale i když je tento svět poněkud… zničen, nemusíte se chovat jako ostatní. I zde jsou lidé, kteří potřebují pomoct. Variabilita misí je skvělá. Objevují se zde questy, které se vyrovnají rukopisu jedničky a dvojky. Vaše karma tedy může vesele stoupat. Anebo klesat. Dle chuti. Je to přece Fallout. Ale samozřejmě se můžete stát nefalšovaným postrachem pouště, muhehe!

I když se vám podaří chovat se dle zásad etikety, vsaďte se, že nebudete občas věřit vlastním očím. Utkvěl mi úkol, kdy jsem mohl navést malého chlapce, aby zastřelil své rodiče. Nebo mu to rozmluvit. Každopádně se mnou cloumalo morální dilema dlouho poté. Ovládání zůstalo při starém. Hratelnost je plynulá. Vše běží, jak má. Technické nesnáze řeší menší patche. Krásné menu a nové intro i outro jsou udělány s precizností. Megalomanství projektu nepřineslo téměř žádná negativa. Akorát velmi časté náhodné události kazily občas dobrý dojem. Když na vás naběhne maník v Energozbroji na úvod hry, není to legrace!

Asi jsem se měl o hře víc rozepsat. Jenže vše podstatné Fallout Resurrection nabízí, tak proč  plýtvat slova? Atmosféra je skvělá, hratelnost si nezadá s originálem, úzus úkolů je naplněn takřka k dokonalosti. A zbylo dostatek prostoru pro interní vtípky. A samozřejmě se jako vždy výborně sžijete s postavou. Musím smeknout. Resurrection obohacuje radioaktivní svět novým způsobem. Zkrátka baví jako tenkrát. Pokud chtěli autoři vytvořit poslední monument Black Isle, povedlo se. Značku jako takovou nyní čeká zřejmě další plnohodnotný díl, všechna práva od roku 2014 přecházejí na Bethesdu, která Fallout  přehoupla do další etapy své existence. Každopádně, tato výplň  je tak dobrá, že se vyrovná těm nejlepším módům a datadiskům, které byly kdy vytvořeny. Nyní se Resurrection pokusí zaujmout i zahraničí. A rozhodně na to má. Už kvůli ďábelské návykovosti a znovuhratelnosti.

1