HLD jsem bedlivě sledoval už od jeho úspěšné Kickstarterové kampaně. Často se mi ale stává, že po vysokých očekáváních přichází zklamání. Nemusí to ani být proto, že je hra podprůměrná. Stačí, aby se jen lehce dostala pod laťku očekávání a hned jde mé nadšení strmě dolů. Občas jsem dokonce raději, když se ze tmy vynoří klenot, který jsem vůbec nečekal. To se pak lze mnohem snáze odprostit od vysněného obrazu a hodnotit produkt s čistou hlavou. HLD naštěstí nezklamal a zatím si drží post mé nejlépe hodnocené nezávislé hry tohoto roku, i když už číselná hodnocení nerozdávám.

Co mě příjemně překvapilo bylo, že hra se vlastně vůbec nehraje jako Diablovka. Už po Kickstarteru jsem měl dojem, že HLD půjde tímto směrem a vůbec mi to nevadilo. Ostatně, sám jsem byl ve skupině, kterou Diablo 3 bavilo hned po vydání. Drifter je však, co se týče dávkování nepřátel, mnohem promyšlenější. Nebojí se hráče nechat procházet prázdnou a velkou lokací jen proto, aby nasál atmosféru místa. A pak vejdete do malé místnosti, co vám dá pěkně zabrat. Hra je rozdělena čtyř celků a každá strana mapy má vlastní sadu nepřátel, stejně tak jako vlastního bosse a unikátní vzhled prostředí.

Hyper Light Drifter

Intenzita soubojů kopíruje křivku horské dráhy a když už se dostanete do řádně obydlené místnosti, jsou i vaše schopnosti řádně otestovány. Drifterovou hlavní zbraní je meč, střelná zbraň a rychlý úskok. Když nebudete vhodně kombinovat všechny jeho schopnosti, půjdete rychle k zemi. Zdraví v přeplněných arénách skočí bez neustálého pohybu takřka ihned na dno a použití lékárničky vám na krátký čas znemožní útočit a pohybovat se. A hra vás jen raritně zasype jedním druhem nepřítele. Někteří energeticky skáčou a střílejí projektily, někteří útočí na blízko, někteří padnou hned po jedné ráně a ochomítají se okolo, jen aby rozptýlili vaši pozornost. Jejich rozmanitost nebrali autoři na lehkou váhu a povedlo se jim vytvořit dostatečné množství různých druhů, takže i po dvou zabitých bossech nepřichází nuda.

Souboje s nimi jsou opravdu obtížné, postřehl jsem však, že společně s klesajícím zdravím nepřicházejí s žádnými novými útoky, jen zrychlují ty staré. To mi přijde jako dobré designové rozhodnutí. Frustrace často vyplývá z toho, když vás boss takřka před jeho udoláním překvapí něčím nečekaným a zákeřným. Ten první mi dal docela zabrat, další už mi nepřišli tak obtížní, ale to připisuji hlavně tomu, že jsem se naučil efektivně využívat dash a také jsem si vylepšil drifterovy schopnosti. Samozřejmě také záleží, v jakém pořadí jednotlivé části světa navštívíte. Do všech sice hned nemůžete, ale určitou volnost rozhodování máte.

Hyper Light Drifter

I vylepšování zbraní probíhá značně nediablovsky. Žádné levelování se nekoná. Po lokacích jsou rozházené bedničky se zlatými žetony, přičemž čtyři dají dohromady jeden dovednostní bod. V centrálním městečku je lze v několika obchodech utratit a každé vylepšení většinou vyžaduje tři dovednostní body. V základu je drifter poměrně slabý a proto se ze začátku souboje zdají jednotvárné a nezajímavé. S množstvím zakoupených upgradů naštěstí zábava roste. Časem drifter dokáže mečem odrážet projektily, provést silný útok, nabrat vysokou rychlost zřetězeným uskakováním, provést výpad nebo používat granáty. Mnohé schopnosti jsou navíc závislé na výdrži, která se postupně doplňuje.

Autoři si byli dobře vědomi toho, že s absencí lootu a levelování musí zaujmout upgrady, což se jim povedlo. Také proto zlaté žetony jen tak nerozhazují. V drtivé většině jsou pěkně schovány na místech, kde na ně jen tak nevidíte. V tomto ohledu HLD připomíná doomovky a jejich skryté lokace. Občas vás navnadí pohledem na nedostupné místo v lokaci, občas se musíte do hledání aktivně zapojit sami a nalézt utajenou cestičku mezi stromy nebo objevit neviditelný most. Tak či tak to nebudete mít až tak snadné, alespoň však strávíte čas v prázdnějších lokacích smysluplně.

Hyper Light Drifter

Ne vše je však v HLD dokonalé. Narazil jsem na překvapivě početnou skupinu hráčů, kteří jsou zklamáni soundtrackem, co složil Disasterpeace. I když s nimi nesouhlasím, myslím, že tuším, proč mají takový názor. Hudba v HLD je totiž většinou pomalá, nevýrazná a skoro až uspávající (ne nudná, ale poklidná). Což mi naštěstí vůbec nevadí a mám takový pocit, že přesně tento hudební podkres dokonale souzní s atmosférou tajemného, nebezpečného a přesto nádherného světa. Pixel art se neštítí gradientů, zářivých barev a jeho styl je jednoznačně ten nejhezčí, co jsem tento rok viděl.

Co ovšem zkritizovat musím je mapa. Pozice driftera je vyznačena velmi vágně a občas je problém se v prostoru zorientovat. To do určité míry platí i pro samotné prostředí. Kosoúhlé promítání mi občas zmátlo mozek a já se snažil dostat na plošinu, co byla ve skutečnosti sloup, který ji podpíral. Drifter se naštěstí u okrajů nakloní a spadne jen, když to budete opravdu moc chtít. Skok do propasti vám ovšem chytrá detekce okrajů nevymluví. To jsou ale jen drobné chybky, které mi zážitek nezkazily. HLD svedlo souboj s Enter the Gungeon a v mých očích s přehledem vyhrálo.

Web: http://www.heart-machine.com

GOG: https://www.gog.com/game/hyper_light_drifter

Steam: http://store.steampowered.com/app/257850

Humble Store: https://www.humblebundle.com/store/hyper-light-drifter