Psychologická hororová 2D adventura? Tady se někdo rozhodl experimentovat a nehrát na jistotu. Netradičně stylizovaná kreslená grafika mě přilákala mnohem efektivněji, než muzeum odbytě vystavených zakoupených 3D asetů. Efekt CRT obrazovky plácnutý přes obraz nemusí sednout každému, ale na druhou stranu notně přispívá k vytvoření zneklidňující a podivné atmosféry. Zvlášť, když se velká část hry odehrává okolo mírumilovných lesů. Příroda je ovšem tím jediným, co působí nevinně.

Stojí v ní totiž dům, který obývá pěkně vypečená rodinka. Otec je násilník, matka to v hlavě nemá v pořádku, jejich syn je zauzlen ve svěrací kazajce s maskou Hannibala Lectera a za druhého syna Hamiltona hrajete. Po vzoru svého bratra si libuje v bolesti, slyší v hlavě hlasy a je jen krůček od toho, aby někoho zavraždil. Ostatní postavy vás do toho přímo tlačí. Uděláte to kvůli svému potěšení, kvůli falešnému přesvědčení, nebo se pokusíte změnit svůj osud, i když jsou všichni proti vám?

Masochisia

Dialogy nejsou zrovna nejsilnější stránkou hry. Občas působí kýčovitě, občas prostě nechápete myšlenkové pochody postav. A hlavně není vysvětleno jejich místo v herním světě. Medvěd s parohy a ostatní divné charaktery se asi stěží dají vysvětlit, ale historie vyšinuté rodinky a Hamiltona mohla být alespoň nějak rozvinuta. Masochisia tak působí abstraktně a surrealisticky (což atmosféře prospívá) a tu a tam také domýšlivě.

Možná proto na mě příběh moc nezapůsobil. Sice neurazí, ale nedostalo se mi žádného zajímavého vhledu do hlavy psychicky narušeného zabijáka. Nemám pocit, že by se zde jednalo o herní alternativu knižní série Dexter. Nemůžu ovšem zapřít, že by hra neměla své momenty. Obsahuje několik rozhodnutí, kvůli kterým jsem se necítil zrovna příjemně a to hlavně proto, že jsem do žádné volby nebyl vyloženě nucen. Osobnost Hamiltona je ve vašich rukou. Dopad těchto 18+ momentů je bohužel utlumen silnou grafickou stylizací.

Velmi se mi ovšem líbilo, jak hra několikrát překročila pomyslnou čáru, která ohraničuje její možnosti interakce s hráčem v operačním systému. Technicky vzato se nejedná o žádnou magii, ale vytváří to skvělý pocit, že vás ikona na ploše sleduje, i když titul zrovna nehrajete. Masochisia takových pomrknutí naneštěstí rozdá jen velmi málo a těžko jimi vynahradí nedostatečně rozpracovaný příběh a chudou hratelnost.

Masochisia

Vlastně neděláte nic jiného, než jen chodíte od jedné postavy ke druhé. Vyprávění je pak nastaveno tak, abyste museli chodit z jednoho kouta světa do druhého. Herních obrazovek naštěstí není moc. Východy jsou snad jako naschvál umístěné převážně na jejich krajích, takže stejně strávíte nepříjemné množství času rolováním obrazu, abyste se dostali k jeho druhému okraji. Rychlost posuvu zrovna není nejvyšší a když náhodou nevíte, s kým vlastně máte mluvit, stává se zvolený způsob pohybu po světě otravným.

Adventury charakterizují logické hádanky, i když ty nemusejí vždy hrát hlavní roli. Já se bez nich raději obejdu, než kdybych se musel prokousávat přes nějaké nelogické. Ve hře jsem zaregistroval jen dvě. Vlastně k nim nemám žádné výhrady, takže mě zamrzelo, že jich je tak málo. V herní době okolo 3 až 4 hodin se úplně rozpustí. U druhé jsem dokonce měl v inventáři už dlouhou dobu všechny předměty, nutné k jejímu vyřešení.

Masochisia rozhodně patří k lepším hororům, které na Steamu objevíte. Překvapí netradiční grafikou, velmi příjemným soundtrackem a několika povedenými momenty. Psychologický příběh mě bohužel nijak neoslnil a herní výplň je až příliš zaměřená na zdlouhavé přesuny z místa A do místa B. Pokud nejste vyloženě fanoušci žánru, o nic přelomového nepřijdete, když titul přeskočíte.

Itch.io (bezplatná aplha verze): http://oldblood.itch.io/masochisia

Steam: http://store.steampowered.com/app/396310/