Do Googlu jsem zadal No Man’s Sky exploration. První odkaz vede na oficiální stránky hry a popisuje No Man’s Sky jako hru o prozkoumávání. Druhý odkaz je na trailer s názvem PROZKOUMÁVEJ. V každém dalším odkazu se nachází slovo prozkoumávat. Přesto když jsem titul hrál, jen stěží jsem měl chuť zkoumat vesmír a planety. Zvláště planety k tomu vůbec nemotivují. Distribuce zdrojů surovin je tak předvídatelná, že mě nic nenutí lézt třeba do jeskyní. Co kdyby tam bylo něco opravdu cenného? Ne, není. Jen železo a plutónium. Co když se zlato nachází jen na specifických místech v nízkých koncentracích? Ne, nenachází. Tady je hrouda, trochu dál také a když popoletíš lodí dál, určitě bude nějaká poblíž. Přistaňte na libovolném místě, minutu se procházejte okolo a pravděpodobně jste viděli vše, co planeta nabízí.

Problém je v tom, že v systémech chybí těsné vazby. U řek nenajdete zajímavou faunu, řeky ve hře nejspíš ani nejsou. Býložravci jsou na planetách s minimem zeleně. Zvířata s dlouhým krkem jsou na planetách bez vysokých stromů. Rozmístění nerostů a zdrojů nemá žádnou vnitřní logiku. Výkupní a nákupní ceny neovlivňuje nic než náhoda. A když už některé vztahy existují, jsou povrchní. Co přesně mám na planetách prozkoumávat? V rozhovorech Sean zmiňoval mnoho provázaných systémů, které jsem nikde nenalezl. Nemyslím si, že by vědomě lhal. Studio si pravděpodobně ukouslo více, než dokázalo spořádat a mnoho obsahu nakonec museli vyškrtnout.

NMS

Co je horší, z těžby jsem měl špatný pocit. Jednou jsem přistál na planetu porostlou rostlinami, které po dvaceti dlouhých sekundách vydaly maximálně pět jednotek velmi cenného materiálu. Takto hra velmi těžce zneužívá hráčovo OCD. Platí to pro mnoho dalších nerostů. Úmorných 20 minut jsem těžil materiál, protože vidina získat mnoho kreditů byla příliš velká. Rostlin bylo málo, ale jejich rozmístění bylo pravidelné, takže jsem za tu dobu natěžil sotva několik desítek jednotek. Je celkem těžké se od takové činnosti odtrhnout, když lze na vzácný materiál narazit všude. Nakonec jsem se dokázal odtrhnout a cítil jsem se titulem zneužit, jako kdybych nacpal peníze do herního automatu, což jsem nikdy v životě neudělal. Nemusíte být k závislostem a zlým zvykům náchylní, abyste se zasekli u těžby ve survival hře. A herní smyčka No Man’s Sky vždy začíná a končí těžbou. Úmornou nudnou těžbou.

V recenzi jsem chtěl zmínit mnoho další věcí, které jsem vyškrtal, aby text lépe plynul. Napsal jsem, jak menu nejsou pro pc přizpůsobená a to se váže i k tomu, jak klikáte na tlačítka. Nelze jen tak kliknout, levé tlačítko myši je třeba chvíli držet. Proč? Nemám tušení. Při craftování je třeba mít vždy jeden volný slot, i když se samotným craftováním některé uvolní. V mapě galaxie je úmorné se pohybovat. Celkově jsem s ovládacím rozhraním ze začátku bojoval. Je zbytečně komplikované a neintuitivní. Při skocích mezi hvězdnými systémy zamrzne ovládání a z nebe skokově zmizí hvězdy. Jedná se o dost špatně zamaskovanou nahrávací obrazovku, což kazí pocit volnosti.

Doskakování objektů je velmi výrazné. Při letu nad povrchem se velké kusy terénu zhmotňují jen několik desítek metrů před lodí a navíc velmi rušivým šumivým způsobem. Tuto změnu viditelnosti pixel po pixelu jsem už viděl třeba ve Far Cry 3 a The Witness, ale tam to nepůsobilo tak rušivě. U zdrojů je to ještě horší. Pár desítek metrů před vámi je hrouda zlata. Už jste zapomněli na to, že jste ji vytěžili, ale doskakování objektů je tak výrazné, že hra přepne na vytěžený model, až když jste několik metrů před ní.

NMS

V recenzi jsem se snažil oprostit od veškerého hypu a marketingu. Když ale k němu přihlédnu, No Man’s Sky je největší herní zklamání posledních pěti (a možná i více) let. Nejde jen o přislíbený multiplayer. Každé video ukazující hru před vydáním obsahuje mnoho detailů, které ve hře nejsou. Když Sean mluví o nějaké funkci nebo herním systému, je na 50 % jisté, že to ve hře není. Ve hře nejsou žádné bojující frakce, k žádné se nemůžete přidat, pro žádnou nemůžete plnit mise. Velké fregaty okolo planet pořád stojí na jednom místě. Letecké souboje neprobíhají nad povrchy planet. Žádné hackování zamčených dveří ve hře není. Planety neovlivňuje jejich vzdálenost od hvězdy, dokonce ani nerotují. Nedošlo na pojmenovávání lodí, lodě nejsou rozděleny do tříd a všechny se ovládají stejně.

Seznam slibů jsem ani zdaleka nevyčerpal. Nic z toho si hráči nevysnili. O tom všem mluvil Sean, nebo to ukazoval trailer. Nic z toho ve hře není. Hra ani zdaleka nepůsobí tak živě, jak ukazovala známá ukázka začínající v jeskyni, kde se velká zvířata monumentálně derou skrze hustý lest. Oproti této vizi působí výsledek skoro až směšným dojmem. Kdybych takto porovnávat nemohl, řekl bych, že No Man’s Sky je docela obyčejný survival titul, kterého mnozí projdou jako Protea. Těžit budou co nejméně a prostě jen budou létat z planety na planetu a kochat se. Vlastně si myslím, že No Man’s Sky by se ideálně hrál s trainerem.

Chtít ale 60 Eur za takto vykuchanou slupku je opravdu odvážné a řekl bych i drzé. Bude štěstí, když některé z budoucích patchů dodají alespoň část naslibovaného obsahu. Pokud za DLC ovšem nebudete muset platit, protože plány na bezplatný obsah už nevypadají tak jistě, jako dřív.