Většinou mě debaty o tom, co je a co není hra, těžce nezajímají. Vždyť na tom přece vůbec nezáleží. Slovíčkaří nejvíc ti, kteří chtějí uchránit žánr her v co nejčistší podobě a cokoliv vymykající se standardům (které si sami vytvoří) odsouvají pryč. PANORAMICAL patří k extrémním případům, kdy musím nálepkování obhájit, protože vaše očekávání rozhodnou, zda si titul užijete. Nejedná se ani tak o hru či virtuální hračku, jako spíše o interaktivní soundtrack. Když se ale na Steamu může prodávat software a filmy, tento podivný hybrid tam rozhodně své místo má.

Že je PANORAMICAL více soundtrack než hra dokazuje jeho struktura a způsob, jak se k němu hráč chová. Je rozčleněn na třináct scén, přičemž každá má svůj vlastní hudební motiv a vzhled. Na obrazovce se nic neděje, dokud nezačnete kroutit knoflíky. A to klidně doslova, protože hru (ze zvyku tak budu PANORAMICAL označovat) můžete ovládat pomocí MIDI pultu, pokud nějaký máte. Já bohužel ne, ale klávesnice překvapivě bohatě stačila.

Panoramical

Jednou z devíti kláves aktivujete jeden z devíti ovladačů. Když je aktivní, myší určujete pozici bodu na jeho ploše, takže vlastně jedním ovladačem ovládáte dva efekty zároveň (2D plocha má dvě osy). Jelikož je GUI velmi minimalistický a žádný z ovladačů není popsán, nikdy přesně nevíte, co vlastně měníte. Připadáte si jako DJ, který vidí mixážní pult poprvé, náhodně kroutí knoflíky, zmateně tahá za fadery a je překvapen tím, co leze z reproduktorů. Explorativní hratelnost, dámy a pánové.

Často jeden ovladač mění parametry jak hudby, tak vizuálních efektů. Z prázdné plochy tak vyrostou fantaskní hory, zatímco do mixu přidáváte smyčce. Pak narazíte na dolní propust, která všechny vysoké frekvence efektně utlumí a zároveň mění barvu oblohy. Vyzkoušíte funkce všech devíti ovladačů a pak si hrajete s vyvažováním jednotlivých složek a snažíte se najít ten správný poměr, kdy se vám hudba bude líbit stejně jako vzhled scény.

Panoramical

Kamera pomalu pluje po povrchu, prostor hypnoticky pulzuje životem a vy si říkáte, jaká to není škoda, že se v něm nemůžete projít, podobně jako v Proteu. Nebo také ne. Očekáváte interaktivní soundtrack, jehož vizuální část funguje spíše jako psychedelický spořič obrazovky? Budete nadšeni. Kromě SoundSelf a několika mála jiných rozpracovaných projektů si nemůžu vzpomenout na „hru“ podobného ražení. Možná byste ale chtěli alespoň omezenou možnost pohybu? Pak souhlasím i s vámi. Je to jen glorifikovaný spořič obrazovky. Jak vidíte, v tomto případě na nálepce docela záleží.

Mé hráčské já tedy bylo zklamáno, ale co to mé hudební já? Kdybych měl PANORAMICAL hodnotit jako album, pak jsem rozhodně nadšený. Nic interaktivnějšího jsem ještě neslyšel a vizuální efekty jsou příjemně uklidňující. Ze třinácti skladeb/scén se mi líbilo jen devět. Ze zbytku jsem totiž nemohl vykřesat nic lepšího, než kakofonii nesourodých zvuků. K těm nejlepším překvapivě patřily scény hostujících autorů (Richard Flangan – FRACT OSC, Mr. Div – No Man’s Sky,…). No, ne každé album se vám musí líbit úplně celé. Délka hraní v mém případě byla něco okolo dvou hodin. Samozřejmě to může být i deset minut, ale kdo by chtěl všechny skladby přeskočit, jen aby se dostal k titulkům. S některými scénami se dá hezky vyhrát. A jak už to u alb bývá, můžete je protočit několikrát, dokud se vám neomrzí.

Panoramical

PANORAMICAL je pro všechny, co ve hrách hledají unikátní zážitek a nevadí jim absence volného pohybu. Nad hrou se dá skvěle relaxovat po náročném dni, nebo k ní posadit své malé dítě beze strachu, že mu něco způsobí psychickou újmu. Díky jednoduchému ovládání je přístupná takřka každému. Jestli chcete svým hry nehrajícím rodičům představit svůj koníček, i v tom vám PANORAMICAL vyjde maximálně vstříc. Ale nehledejte v něm nic hlubšího a komplexnějšího.

Web: http://panoramic.al/

Steam: http://store.steampowered.com/app/284260/