Některé hry očekáváte a jiné ne. O Risk of Rain jsem se dozvěděl, až když byl oznámen jeho vydavatel – Chucklefish. Ano, to je přesně to studio, co vydalo několik her, ale na svém Starboundu pořád pracují (beta už přijde 4. prosince). Je trochu paradoxem, že jsem hru přehlížel, i když tu o ní máme video o prvních dojmech. Je čas napravit resty a tuto zábavnou rougelike skákačku si zahrát.

Rougelike žánr je mezi indie vývojáři velmi oblíbený. Díky tomu se mohou vyhnout balancování obtížnosti a když je hráč frustrován, je to vlastně správně. Nicméně ty nejvíce populární skákačky zanedbávají svoji akční část. Spelunky nepatří k těm nejjednodušším, ale Rogue Legacy jde trochu dál. Nicméně používání několika schopností a neohrabané máchání mečem není bůhví jak komplexní. Risk of Rain sází právě na tuto opomíjenou část a vychází mu to.

Váš mrňavý panáček havaroval na neznámé planetě, která je k jeho smůle obývána extrémně nepřátelskou faunou. Abyste se dostali dál, musíte v každém levelu najít teleport do dalšího prostředí. Jelikož se prostředí náhodně generuje, není vždy na stejném místě. Jednou ho máte přímo před nosem, jindy je na druhé straně mapy. Jeho aktivací spustíte devadesáti sekundovou vlnu nepřátel a speciálního bosse. Není ovšem dobrým nápadem spuštění teleportu uspěchat.

Z počátku jste totiž velmi slabí. Máte sice čtveřici schopností, které se liší třídu od třídy, ale s nimi moc dlouho nepřežijete. Jak váš čas ve hře narůstá, lineárně se zvyšuje i obtížnost, která ovlivňuje počty, sílu a druhy nepřátel. Jak už asi tušíte, budete muset zjistit ten správný čas, kdy se pokusit dostat do další mapy. Když to uděláte příliš rychle a nestačíte se dostatečně nalevelovat, boss vás zašlape do země. Když to uděláte příliš pomalu, udolají vás stále větší vlny řadových potvor.

Různě po mapě se naštěstí povaluje spousta bedniček s předměty vylepšující vlastnosti postavy (je jich přes 100). Za jejich otevření ovšem musíte zaplatit mincemi, které získáváte zabíjením. Do krabice ovšem nevidíte a právě ten pocit neznalosti a překvapení funguje výborně. Vždy se těšíte, jakou specialitku asi dostanete. Velmi užitečné je doplňování a zvyšování maximálního zdraví zabíjením. I elektrické šoky znásobující sílu střely potěší. A co teprve šance vypálit na nepřátele rakety. Či zraňování dotykem. Čas od času narazíte na nový speciální útok. Ten můžete nést jen jeden, ale pasivní vylepšení jsou neomezené.

Truhly ale nejsou jediným zdrojem získávání těchto sílu násobících předmětů. Častěji naleznete speciální totemy, kterým lze třikrát zaplatit. Pokaždé cena naroste a navíc nemáte jistotu, že z něj něco vypadne. Je to taková sázka do loterie, kterou se vyplatí zkusit jen v případě, když se plazíte mapou a pořád nic kloudného nemůžete nalézt. Raritně pak objevíte trojici vylepšení, kdy se musíte pro jednu rozhodnout. Bohužel se musíte orientovat podle jejich vzhledu a svých předchozích zkušeností, protože před sebráním u sebe nemají popis toho, co dělají. Stejně tak neznáte účel rozbitých létajících botů, které lze za menší obnos opravit. Někteří jen pomalu pálí na nepřátele, ale pak jsou tu také super-užiteční doplňovači zdraví.

Jak už využijete nalezenou výbavu je jen na vás. S některými kombinacemi se dají dělat obstojné taktiky. Většinou je to ale jen o tom, jak se vyhnout zranění a jak nasázet do potvor co nejvíce kulek. Některé jsou velmi odolné a když se jich okolo narojí několik desítek, není to legrace, zvlášť, pokud umějí útočit na dálku. A jak obtížnost časem roste, je to jen horší a horší. Už jen dostat se do druhé mapy je pořádná fuška a střední obtížnost připomíná spíše brutální. Porazit bosse, který má několik tisíc jednotek zdraví, se pak zdá skoro jako nadlidský úkol. Se správnou výbavou je ale zvládnutelný.

Risk of Rain je velmi minimalistický. Jak ve své grafice, tak ve své podstatě. Je to vlastně taková arénovka, kde odoláváte vlnám nepřátel a snažíte se nalézt lepší výbavu. Po smrti o ni samozřejmě přijdete, ale chtíč odemknout všechny hratelné třídy je veliký. Každá má totiž vlastní čtveřici schopností. Ty jsou ovšem definovány na čtveřici kláves vedle sebe, takže se klidně můžete přehmátnout a místo střelby uskočíte. A úskok má několikasekundový cooldown (podobně jako ostatní speciální útoky), takže kvůli malinké chybce neutečete z chumlu potvor, kde zemřete. A klávesy si nemůžete přenastavit, protože jakmile změníte třídu, změní se i schopnosti.

To a velmi titěrná grafika vaší postavy jsou snad jediné drobnosti, na které bych si měl stěžovat. Postupné narůstání obtížnosti je povedeným prvkem, hratelnost je v pravém slova smyslu klasická a i když pixelartová grafika oko nezaujme, hudební stránka je jednoduše vznikající a soundtrack se dá poslouchat zvlášť. Ačkoliv hra není nijak převratná, zabaví solidně.

Web: http://riskofraingame.com/

Steam: http://store.steampowered.com/app/248820/