Shattered Haven

Duben 13, 2013 - Publikoval v kategorii Recenze

Zombie, či hezky počeštěně zombíci, zažívají teď tak trochu renesanci. Díky obrovské popularitě komiksu, seriálu a následně i (naprosto brilantní) herní série Walking Dead chytili druhý (z)dech a opět povýšili z řadových monster a prostých cílů pro naše brokovnice na něco víc. V různých médiích a obecně různých hrách jsou jim přisuzovány všelijaké vlastnosti. Jednou se jedná o rychlé a nesmírně dravé zabijáky, poháněné mystickou silou, kteří roztrahjí nic netušící oběť v několika sekundách. Jindy se jedná o pomalé a absolutně idiotské nemyslící kusy masa, oživené třeba zmutovaným virem. Ať už mají jakoukoliv podobu, téměř vždy fungují jako neochvějní záporáci na pozadí postapokalyptické krajiny. Nejinak je to i v případě hry Shattered Haven.

I zde sledujeme příběh, který je možná až příliš podobný všem těm jiným, tisickrát a jednou ztvárněným. Skupinka zdravých lidí se snaží přežít v nehostinné krajině a světě, který se rozpadá – jak v rámci společenských struktur, tak doslova. Polorozbořené domy, prázdná nákupní střediska… vše vyrabováno a pomalu podléhá rozkladu. V těchto kulisách se odehrává věčný boj mezi partyzánskými přeživšími, kteří se vydávají na hlídky a za hledáním zásob, zatímco jsou pronásledování a loveni věčně hladovými „šediváky“ (v originále Greys – tedy originální herní označení pro její sortu zombií). Hlavní hrdina? Chlapec nalezený v bezvědomí, odnesen do relativního bezpečí chráněného domu. Takový úkryt ale díky nešťastné náhodě dlouho nevydrží – pokud si název hry přeložíme, je nám to hned jasné – a my se ocitáme uprostřed lesa, v doprovodu vyděšené malé dívky. Dvě děti v pustině, zásoby ani nástroje veskrze žádné, naděje chabá. V tu chvíli se hra usměje, předá vám otěže a řekne: „A teď ty!“.

První, co chtě nechtě zaujme hráčské oko je a vždy bude grafika. Můžeme rozvíjet dlouhé debaty na téma, jak moc je ve hrách podstatná. Pro někoho je nedílnou součástí celého herního zážitku a její technická kvalita nebo dobře zvolená stylizace jedním z pilířů zábavy. Jiní ji dokáží ignorovat a téměř úplně vytěsnit, pokud jsou další herní prvky dostatečně kvalitní. Ať už patříte do jakékoliv skupiny, Shattered Haven vás nejspíš příliš nezaujme. Na první pohled je sympatická snaha o jednoduchost a přehlednost top-down pohledu, ti starší z nás mohou být dokonce potěšení z lehce nostalgického ladění a budou podle oka očekávat kvalitní tahové rpg alá Chrono Trigger (či jakoukoliv z nekonečného množství napodobenin a pokračovatelů). To se ale překvapivě nekoná a my po chvilce hraní zjistíme, že máme co dělat spíš s logickou hrou. A zde přichází první velký kámen úrazu.

U logických her je důležitá právě ona logika, kterou mají v názvu. Herní principy by měly být jasné a pouze sloužit jako prostředek k tomu, aby si hráč mohl potrápit mozkové závity na řešení nějakého zapeklitého problému. Při hraní Shattered Haven se ale spíše dostavil pocit, jako kdyby byl největším problémem právě celý herní systém. Nejsem příznivcem her, které podceňují inteligenci hráče a všude ho vodí za ručičku. Jenomže Shattered Haven je vyloženě nepřátelskou hrou – od ovládání po samotný princip toho, co máte vlastně udělat, nic neprozradí zadarmo – a z nějakého záhadného důvodu u ní dost dobře nefunguje onen typický proces učení se herní mechaniky. Úvodní část se sice snaží být tak trochu tutoriálem, avšak nedaří se jí to dvakrát slavně. V jiných hrách věci fungují přirozeně. Úrovně jsou designovány tak, aby nás samy o sobě bez vysvětlivek naučily, jak to v tomto světě chodí. Co však smíme a nesmíme zde, co je jen obtížné a co nemožné… na to se budete snažit přijít ještě celkem dlouho po započetí hry. Veškeré akce se ale nakonec jen omezují na sběr spousty předmětů – které nemáte většinou bez předchozí zkušenosti žádné tušení, jak vlastně fungují – a jejich následné použití ve správný čas.

Na logickou hru by to nebylo špatné, pokud by bylo prostředí zajímavé a navržené úrovně plné uspokojivě obtížných hádanek a pasáží. Jenže obrazovky jsou si nesmírně podobné, občas je všechno doopravdy nepříjemně malé, nepřehledné a ani při zkoumání každého pixelu prostě není úplně jasné, co který předmět je a co po nás tedy ona hra vlastně chce. Občas se zadaří nějaká příjemná změna, kdy například na moment dostanete opravdový pocit přeživšího, který mezi topornými mrtvolami zvažuje každý svůj další krok a ledově propočítává přesný postup, protože jakákoliv chyba by znamenala bolestivou smrt. V takových minutách vidíme Shattered Haven v jeho ideální podobě, jaký nejspíš chtěl být a čeho se snažili vývojaři dosáhnout. Jenomže takových chvil je prostě zoufale málo. Většinu času budete prostě shánět nástroje k vytvoření/rozbití cesty dál, nebo poměrně repetivně hledat správný postup mapou metodou pokusu a omylu – kdy z každé další smrti, za kterou nemůžete ani tak vy, jako onen nenápaditý a občas velmi krutý design úrovní, budete obracet oči v sloup a přemýšlet nad tím, proč se vlastně trápit s hraním dál.

Motivace je v případě této hry totiž dalším slabým místem. Příběh není dostatečně zajímavý, a i když mu nechybí pár zvratů, většinou jsou celkem předvídatelné a nemají dost síly na to, aby v hráči probudili zvědavost, jak to vlastně celé dopadne. Postavy částečně i díky své grafické titěrnosti pozbývají jakéhokoliv charakterového prokreslení, rozhodně se mi při sebevětší snaze nepovedlo k nikomu z nich cítit jakoukoliv sympatii či averzi. Musel jsem si připomínat, že se jedná o logickou hru, ve které jsou tyto aspekty přece jen méně podstatné, než v rpg a adventure hrách – jenomže jsem občas měl pocit, že se autoři po této stránce už předem automaticky ani nesnažili. Vše podkreslují nepříliš profesionální zvuky (například dabing mi přišel na některých místech vyloženě amatérský), avšak celkem příjemný hudební doprovod. Všemožné variace na melancholické i drásající digitální klávesy jsou sympatické a jako jedna z mála věcí na hře nepůsobí, že byly vytvořeny za jedno odpoledne v Game Makeru (nebo hůř, Baltazaru – pro nás pamětníky).

Shattered Haven není vyloženě špatnou hrou, jak se může z předchozích řádků zdát. Dá se u ní určitě zabavit a pro někoho jistě bude mít i své minimalistické kouzlo. Jenomže za deset dolarů v dnešní konkurenci vzkvétající indie scény nenabízí vůbec nic zajímavého a neobvyklého, naopak se většinu času topí ve vlastních problémech.

Web: http://www.arcengames.com/w/index.php/shatteredhaven-features

Steam: http://store.steampowered.com/app/234370/



Napsat komentář


− 2 = tři