Spíše Sir, You Are Being Bored, i když by to v překladu znělo dost kostrbatě. O této hře minimálně dvakrát napsal každý web o indie hrách a minimálně jednou každý herní web. Proč také ne? Který titul se může pochlubit anglickým venkovem osídleným roboty, kteří si z vašeho sera (po přečtení čtyř knih ságy Píseň ledu a ohně už zásadně jen s e) udělali lovnou zvěř. Do karet autorům nahrával také fakt, že náhodně generované prostředí a survival hratelnost teď letí. Sir byl velmi úspěšně kickstarterován a před rokem vyšel na Steamu v sekci Early Access a stal se mým očekávaným titulem. Teď po vydání hotové verze, kterou jsem díky chabé informační vlně prošvihl (typická vlastnost her s předběžným přístupem), mohu říct, že jsem od tak propagovaného titulu čekal mnohem víc. Výsledek je však stěží průměrný.

Už jen úkol najít 17 kusů rozbitého teleportu na pětici ostrovech nezní zrovna nejlépe. Obecně mám k takovým cílům odpor, protože většinou vycházejí z rutiny. Dobré dvě třetiny herní doby sestávají z bloumání po rozlehlých lukách a polích anglického venkova a hledáním kouře, který signalizuje pozici ztraceného kusu. Ta jedna třetina pak zastupuje čas, kdy se s nalezenou částí teleportu vracíte na centrální ostrov. Váš inventář je totiž dost omezený a teleport musíte skládat jen na jediné pozici, tam, kde vaše hra začala. Také jste každou chvíli konfrontováni s nepřátelsky naladěnými roboty, kteří by si vás nejraději dali se šípkovou. Nebo se zelím.

A jak už bývá základem survival her, nebudete mít moc možností, jak se jim ubránit. Než najdete velmi slabou sekeru nebo pasti, budete se jim prostě muset vyhýbat, plížit se a schovávat. A i když se vám náhodou poštěstí jednoho zabít a jeho zbraň nebude náhodou rozbitá, stejně jste omezeni dvěma náboji a jakmile jednou vystřelíte, ostatní roboti vás obklíčí a uloví. Pokud jich není moc, dá se jim utéci, ale obecně je lepší být nikým nezpozorován. Vaše viditelnost závisí na tom, v jak vysoké trávě jste. Nejsem si jist, jestli nějaký vliv má denní doba, ale já si žádného nevšiml. Nejlepším řešením je sledovat ikonu viditelnosti, protože prostředí občas neodpovídá tomu, jak skrytí jste.

Čím více částí naleznete, tím se na ostrovech objevuje více robotů. Začnou vás pronásledovat robopsi a občas kolem projde nějaký ten gigant. Jen tak se hrozbě vyhnout nemůžete, protože i ser musí jíst a jakmile vyhladovíte, zemřete. Jste tedy neustále nuceni prohledávat malé náhodně rozmístěné vesnice, kde se v domech nacházejí zásoby. Většinu ovšem tvoří nepoužitelné haraburdí. Přesto s trochou štěstí naleznete něco do úst, budík na odlákání robotů nebo obvazy.

Na správných zásobách stojí úspěšné přežívání v pochmurném světě, kde robolišky dávají dobrou noc. Po nějaké době zjistíte, že mechaniky nejsou nijak hluboké. V podstatě potřebujete jídlo, které naleznete v domech. Divokého zajíce ulovit můžete, ale plýtvat vzácným střelivem vhodné není a běhat po okolí se sekyrkou už vůbec ne. K rozdělání ohně navíc potřebujete sirky a ohniště. A oheň velmi spolehlivě přitahuje pozornost. Příprava ulovené zvěře je tedy jaksi zbytečná, protože přináší víc problémů, než užitku. Z vyrabovaných zásob se uživíte. Dále potřebujete pár obvazů, kterých nikdy není málo a budíky.

Právě budík je jediný předmět, který zastiňuje všechny ostatní. Na odlákání robotů můžete použít trombón, natahovací mašinku, kameny nebo pasti. Jen budík je ale nejvhodnější. Naleznete část hlídaného teleportu, nastavíte buzení na jednu minutu a odplížíte se na opačnou stranu. Jakmile začne zvonit a roboti odběhnou, v klidu si vyzvednete, teď už nehlídanou, kořist. Proč bych měl pokládat pasti a riskovat tak odhalení? Proč bych měl troubit na trombón, když to přitáhne pozornost na mě?

Jakmile naleznete ten správný postup, přestanou vás mechaniky bavit. Stealth v otevřených prostorech je zajímavým konceptem, ale funguje polovičatě. Pokud to jde, hrozbu raději obejdete. Plížení je po rozlehlém ostrově nejen pomalé, ale i ve středně vysoké trávě za tmy vás mohou při pohybu odhalit. A riskovat smrt a ztrátu nasbíraného lupu nikdo nechce. Problém vidím v tom, že vás hra do opatrnosti dostatečně netlačí. Ukládat můžete totiž jak na startovní pozici, tak u loděk, sloužících pro přesun mezi ostrovy. Prvních pár hodin jsem s každou nalezenou částí teleportu běhal zpět do startovní lokace a hru jsem na každém záchytném bodu uložil. Znamenalo to, že jsem nedával pozor a často umíral. To vedlo k frustraci z neustálých a nudných přesunů po ostrovech.

Alespoň nějakou zábavu jsem ze Sir, You Are Being Hunted vykřesal tím, že jsem si sám ztížil podmínky. Později jsem se tak často nevracel a tudíž jsem musel být mnohem opatrnější. Bohužel to nezměnilo nic na tom, že dlouhé přesuny sem a tam jsem pořád musel absolvovat, protože když máte v inventáři dalekohled, pistoli, budíky, zásoby jídla a detektor ztracených kusů, nic moc dalšího se do něj nevleze. John Bain (TotalBiscuit) označil hru za walking simulator a s tím se dá dost dobře souhlasit. Až příliš mnoho času chodíte, hledáte, obcházíte hlídky a přitom se nic neděje. Prostředí je navíc nudné a nezajímavé.

Tím se dostávám k největšímu problému. Náhodná generace světa nedává žádný smysl, nepodporuje herní mechaniky a činí hru nudnou až běda. Jak už jsem zmínil, cílem je nalézt 17 kusů teleportu. To je hodně a jejich sesbírání zabere nemálo hodin. Generování by mělo činit každou hru zajímavou, ale jaký to má smysl, když pět hodin chodím pořád po té stejné mapě? A nedokáži si představit důvod, proč bych měl po jednom dohrání spustit novou hru. Až taková výzva to není. A i kdybych si ji zahrál znovu, generátor není tak dobrý, aby vytvořil unikátní svět. Každý z pěti ostrovů je trochu jiný, ale z každého máte stejný dojem. Rozlehlá pole jsou rozsekána ploty, u pobřeží je kamení, tu a tam nějaká vesnice, přičemž každá vypadá stejně. Jako shluk několika krabic.

Sir, You Are Being Hunted prostě nevypadá pěkně. Herní modely mají jen nezbytný počet polygonů a textury jsou nechutně rozmázlé, jako z roku 1998. Nemám nic proti technické nedokonalosti, ale i ta se dá vynahradit stylizací (Signal Ops, Shelter). Sir, You Are Being Hunted se o to rozpačitě pokouší, ale ne vždy se mu to daří. Sem tam narazíte na pěknou scenérii, ale běda, jak ji začnete blížeji prozkoumávat. Nedostatek geometrie mi také vadí z hlediska herních prostor. Rád bych prošel nějakou tu budovu zevnitř.

Nedostatek hlubších mechanik, repetetivnost a zdlouhavé hledání dílů teleportu zapříčinilo, že jsem se u hry skoro nebavil. Jakous takous zábavu jsem objevil, až když jsem si sám přitvrdil herní mechaniky, ale i to nezakrylo nudný level design, kterému by jedině prospěl dotek lidské ruky. A to i za podmínky, že by svět nebyl generován. Paradoxně by působil zajímavěji. Sice jsem hrál mnoho horších survival her, ale také i mnoho lepších. Kdybych vám měl Sir, You Are Being Hunted doporučit, velmi bych se zdráhal. Levněji si můžete pořídit mnohem lepší Don’t Starve. Podívejte se na videa, přečtěte si jiné recenze a zdůvodněte si koupi či nekoupi sami. Já jsem od hry ale čekal mnohem víc.

Web: http://www.big-robot.com/2012/03/12/sir-you-are-being-hunted/

Steam: http://store.steampowered.com/app/242880/

GOG: http://www.gog.com/game/sir_you_are_being_hunted