Sunset

Tale of Tales je zajímavé studio. Tvoří ho manželský pár (Auriea Harvey a Michaël Samyn), dělají hry, které skoro nikdo nechápe a jméno se plete s Telltale. The Endless Forest je bezcílná online hra za jeleny, kteří se mohou dorozumívat jen chováním a pohyby. The Graveyard je o babičce jdoucí hřbitovem, která pak na lavičce brzy umírá. The Path je o šesti červených karkulkách. Mezi těmito a dalšími jejich hrami působí Sunset skoro až obyčejně.

Jako afroamerická uklízečka Angela Burns každý týden navštěvujete ateliérový byt ve fiktivním jihoamerickém státě Anchuria, kde zrovna začíná civilní válka proti režimu. Příběh se odvíjí lineárně. Na začátku dne Angela pronese monolog a pak už je na vás, jak splníte své povinnosti uklízečky. Na ně máte jednu herní hodinu před západem slunce, což je půl hodina reálného času. Každá činnost automaticky přetočí čas o určitou dobu, takže doopravdy neuklízíte ručně jako ve Viscera Cleanup Detail.

Sunset

Své povinnosti můžete provést dvěma způsoby, chladně a osobitě. Každá volba ovlivní váš vztah s vlastníkem bytu Gabrielem Ortegou, který se projeví v jeho vzkazech na lístcích, které vám zanechá. Na ně také můžete odpovídat dvěma způsoby. Sunset jsem dohrál jednou (za 4 hodiny), takže nemůžu říct, jak moc se obě volby odlišují. Ale ta chladná možnost úplně podkopává důležitý motiv hry – vztah Gabriela a Angely. Když se budete chovat pouze jako uklízečka a do žádné činnosti nedáte nic navíc, stává se ze hry nudná práce.

Tato binární volba má ještě jeden problém. Při plnění zadaných úkolů si ho nevšimnete. Buď vymalujete část bytu modře, nebo oranžově. Buď pověsíte obrazy těsně vedle sebe, nebo je umělecky rozprostřete po celé zdi. Buď plevel na zahrádce vyhodíte, nebo ho naaranžujete do vázy. Ovlivňujete tak vzhled bytu a zajímá vás, jak na změny Gabriel zareaguje. To funguje bez problémů. Odpovídání na zprávy je ovšem jiné. Chladné působí velmi odměřeně a nedůtklivě. Osobité je naopak velmi romantické, až to ze začátku působí nepatřičně. Angela navštěvuje byt jen jednou týdně a navíc se s Ortegou nevídá. Komunikují přes lístečky a těch není víc, než jeden až tři za den. Jenže právě tyto volby posunují vztah zajímavým směrem.

Sunset

Jak procházíte bytem a přemýšlíte, kde máte umýt okna (protože Gabriel nikdy nenapíše, kde máte co udělat), Angela občas komentuje (pouze textově) to, co vidí. Klidně můžete ignorovat vše až na zadané úkoly, ale přijdete tím o podstatnou část hry. Tím myslím vztah Angely k bytu. Můžete si myslet, že 44 návštěv jednoho prostředí je moc a brzy se tedy okouká, což je tak trochu pravda. Každá návštěva vám totiž nezabere moc dlouho. Projdete všechny místnosti, splníte povinnosti, odpovíte na vzkazy a pak už není co dělat, takže jdete domů. To vše zabere tak 10 – 15 minut.

Velkým krokem vpřed oproti Gone Home je ovšem dynamika prostředí. Gabriel za sebou vždy nechá stopu přítomnosti. Nakupuje nové umění, přemísťuje staré, nechává za sebou rozečtené knihy a v gramofonu vám nechává desky, které si můžete přehrát. Jsou to všechno spíše drobné detaily, ale i ty vyprávějí příběh. A jak se konflikt v ulicích začne vyostřovat, i okolí se podílí na změnách. Domy jsou zapalovány, po obloze létají vrtulníky, dole slyšíte střelbu a na světelné tabuli běží zprávy. Je škoda, že příběh se rozjíždí opravdu pomalu a teprve až za polovinou začíná být zajímavý.

Sunset

Ale i jako velmi ambientní adventura Sunset funguje díky přítomnosti velkému množství umění. Tale of Tales do hry vecpali nemalé množství obrazů, soch a sošek, které jsou vymodelovány s velkou pečlivostí. Jako laika mě mrzí, že ve hře není přítomen nějaký druh popisků, abych věděl jména a historické pozadí jednotlivých děl. Takto fungují jen jako kulisy, což prostě mnozí neocení.

Celkově je hra velmi pěkně stylizována. Zapadající slunce zabarvuje byt do teplých tónů barev a předměty vrhají efektní stíny, zatímco okna odrážejí okolí. Bohužel i přes provedené optimalizace je Sunset překvapivě náročná. Na nejvyšší detaily jsem měl 10 – 30 fps, což jsou prostě špatné hodnoty. Moje grafická karta střední třídy AMD HD 7850 (2 GB) je už sice zastaralá, ale pořád si nejnovější tituly mohu plynule zahrát, když vypnu AA, Vsync, různé druhy rozmazání a snížím detaily stínů (pokud není hra mizerně optimalizovaná).

Sunset

The Vanishing of Ethan Carter považuji za nejkrásnější hru současnosti a i ten mi na maximální detaily běží někde okolo 50 fps s minimem 30 fps. A i když je Sunset pěkný, na Ethana prostě nemá. Pokud tedy máte grafickou kartu stejnou nebo starší jako já, zapomeňte na plynulý běh. To z technických problémů není vše. Jednou jsem se zasekl v geometrii a musel jsem se vrátit do menu, abych mohl pokračovat. Odrazy na oknech taky od určité vzdálenosti viditelně a rušivě doskakují.

Sunset je tedy velmi rozporuplný a mé nadšení pokaždé něco tlumilo. Interakce mezi Angelou a Gabrielem skrze vzkazy je trochu nepřirozená. Naopak bylo příjemné sledovat vyprávění skrze prostředí a kochat se jeho uměleckým nádechem. Ze hry bych si odnesl pozitivní dojem, kdyby nebylo všech těch bugů a nedostatečné optimalizace.

Web: http://tale-of-tales.com/Sunset/

Steam: http://store.steampowered.com/app/287600/